LETNÍ PILOTNÍ WORKSHOP “PROTI NUDĚ!” – DE a CZ
16. – 20. SRPEN 2021
POBYT PRO DĚTI V LIBERCI

Dne 16.8. 2021 přijely německé děti ve věku 8 až 13 let do Liberce, aby společně s českými dětmi zažily týden setkání – cílem workshopu bylo navázání nových přátelství, poznání se navzájem, propojení kultury a vyzkoušení, zda aktivity v off linu jdou realizovat i on line. Z důvodu rozvolnění vládních opatření se toto setkání mohlo uskutečnit za osobní přítomnosti všech účastníků, kteří mají o účast v projektu zájem. Přeshraničního setkání se účastnilo 15 účastníků – dětí z Německa i 15 účastníků – dětí z Česka. Také jejich vedoucí a lektoři. Taktéž tlumočníci.

Přítomné účastníky přivítala Věra Motyčková, předsedkyně sdružení Motyčkovic klika, která je iniciátorkou a manažerkou projektu. Účastníky seznámila s jeho průběhem, časovým harmonogramem i náplní workshopu.

Účastníky po celou dobu provázel společně s Věrou Motyčkovou i Matěj Bereckei, který se také staral o komfort všech účastníků.

Cílem tohoto workshopu bylo:

  • seznámit se mezi sebou
  • zjistit, jaké to bylo pro všechny zúčastněné v koronakrizi – jaké měli obavy, jaké touhy či jaká přání nebo potřeby
  • společně prohloubit znalost kultury, jazyka, her a dalších aktivit, které by se daly přetvořit do on linových aktivit, či které nikoliv

Během prvního dopoledne proběhlo seznámení, představení organizací, ledolamky – hry na podporu dobré nálady a důvěry, seznámení s chodem, harmonogramem a pravidly. Dále proběhlo ubytování účastníků a společné první hry a aktivity.

Odpoledne potom účastníci společně vyrazili ven, kde se seznámili s okolím, zahráli si společné hry – Hledáme Klauna, který se ztratil. Společně jsme nasbírali borůvky, ze kterých jsme upekli koláč. Večerní program byl zaměřený na tvoření, které děti ještě neznaly.

Druhý den byl zaměřený na propojení celé skupiny. Všichni účastníci se měli možnost vyjádřit k tomu, jak na ně působilo učení přes obrazovku počítače, co by potřebovali jinak, a zda lze vůbec změnit běžný způsob výuky. Vzhledem k tomu, že některé děti s sebou měly mobilní telefony, ukázali jsme si, jak telefony využívaly. Jejich lektorka, která s nimi přijela, nám objasnila, jak ona sama v on linu pracovala, jaké platformy a možnosti využívala a děti se mohly vyjádřit k tomu, jak se jim tento způsob práce líbil.

Odpoledne jsme se společně naučili několik her, které znaly polské děti. Vzájemně jsme se tak obohatili o zásobu her v německém a českém jazyce. Na workshop přijela lektorka Divadelní improvizace a společně jsme si hráli, tancovali a bavili se. Po dopolední netradiční olympiádě, kterou provázel vytrvalý déšť, jsme ve středu společně odpoledne vyrazili na návštěvu města. Děti se mohly podívat v centru na naší radnici a jiné památky. Během odpoledne jsme také navštívili Technické muzeum v Liberci, shlédli výstavu o Liberci v Severočeském muzeu. Protože jsme hledali Klauna, dostali jsme zprávu od vědmy a museli jsme zavolat na telefonní číslo a kartách. Večerní program byl sestaven sestaven ze stolních her a hromadné hygieny a očisty. Také jsme společně pekli palačinky a tvořili. Na závěr jsme udělali relaxaci se zvonečky Koshi a se sundramem – děti byly příjemně naladěné do postelí.

Ve čtvrtek jsme ráno společně tvořili. Na památku jsme si potiskli bavlněné sáčky a tvořili jsme papírové deníčky, které si děti mohly vzít po táboře domů. Skupina dětí je velmi tvořivá, nabídli jsme jim i malování akvarelovými barvami, zapouštění barev a navlékání korálků. Odpoledne jsme se vypravili na návštěvu Liberecké ZOO, kde jsme měli možnost potkat cirkusového principála, který by nám dal další instrukce, kde najít klauna. Zpátky jsme se svezli vzhledem ke špatnému počasí.Večerní program byl zaměřený na společné muzicírování s kytarou a závěrečnou noční “stezku”odvahy do našeho sklepa, kam šly děti po dvojicích v kombinaci CZ/DE, aby se nebály. Na rozloučenou jsme si zazpívali večerku.

V pátek jsme se dopoledne věnovali balení a úklidu celého prostoru, společně jsme si zahráli několik zajímavých her, které nás bavily během týdne. Společně jsme si udělali reflexi celé akce a po zhodnocení a obědě se obě skupiny rozloučily. Dětem se od sebe vůbec nechtělo. Psaly si do svých deníčků vzkazy, předávaly si telefonní čísla a mailové adresy. Odjezd provázelo i pár slziček a obejmutí na závěr. Věříme, že se nám podobnou milou akci podaří opět zorganizovat.